Objednejte si  •   Aktuální novinky

Ukládání železa v mozku

© Copyright SMS, Tento text, ani žádná jeho část nesmí být publikován jinde bez písemného souhlasu držitele autorských práv

(Z přednášky na sympoziu nazvaném Výhledy léčby roztroušené sklerózy v ČR, 11. prosince 2009, Břevnovský klášter v Praze)

V poslední době se diskutuje o souvislostech mezi stázou (pozn. SMS - sníženým průtokem) v mozkových žilách a ukládáním železa v tkáních. Je známo, že oproti zdravým kontrolám je v hluboké šedé hmotě nemocných s RS až 40 % železa (namísto 24 %) a že množství jeho depozit může odrážet rozsah poškození tkáně. Poškození tkáně železem pak nastává prostřednictvím rozvoje oxidativního stresu a tvorby volných kyslíkových radikálů. Volné železo dokáže jak přímo aktivovat zánětlivou reakci, tak může vést i k strukturálním změnám mozkových cév a hematoencefalické bariéry, vedoucím ke zvýšení jejich permeability (pozn. SMS - propustnosti).
„Zdá se, že strukturální poškození stěny vén může stát na začátku vzniku zánětlivého ložiska. Díky nové zobrazovací metodě susceptibility weighted imaging (SWI), která je schopna zobrazit obsah železa ve stěně mozkových žil, máme důkazy, že žilní řečiště doznává v průběhu choroby podstatných změn. V kombinaci s klasickými metodami nám to umožní zobrazit až o 50 % lézí více. Vývoj obsahu železa lze sledovat i v čase, a dokonce ho kvantifikovat. Pokud se u nějakého pacienta železo akumuluje rychleji, dá se předpokládat, že u něj bude choroba probíhat nepříznivěji. Zároveň se ukazuje, že některé léze jsou zobrazitelné na T2‑vážených obrazech, zatímco při použití metody susceptibility weighted imaging (SWI) nikoli. To by mohlo naznačovat, že se jedná o různé druhy tkáňových patologií. Kdybychom mohli určit, jaké množství lézí je zvýšeně destruktivních, měli bychom určitý nástroj k predikci vývoje onemocnění u daného pacienta,“ říká doc. Havrdová.
Ještě zajímavější je však podobnost tkáňových patologií v mozkové tkáni nemocných s RS s histologickými obrazy, které lze najít u pacientů s chronickou žilní insuficiencí v důsledku venózního městnání dolních končetin. „Tyto souvislosti jsou předmětem výzkumu, ale zda stojí na počátku obou těchto procesů stejné patofyziologické mechanismy, nejsme ještě s jistotou schopni říci. Proto v tuto chvíli nemůžeme našim nemocným doporučovat jakékoli intervence vedoucí k dilataci žil. Nejprve se musí prokázat jednoznačný terapeutický efekt a hlavně bezpečnost takových postupů,“ upozorňuje doc. Havrdová.

 
 Klubsms.cz | Roztroušená skleróza